Příspěvek Z.Sekalová

Nádherná zimní pohoda konce uplynulého a počátku nového roku nás nutila k otázce: „Půjdeme Hrejkovickou na běžkách nebo tradičně pěšky?“ Čtvrteční oteplení a nepříznivá předpověď na pátek a sobotu otázku pozměnila: „Půjdeme?“ Pátek s docela přívětivým, místy i slunečným počasím, nás utvrdil: „Půjdeme“. Noční déšť a sobotní deštivé ráno příliš optimismu ale neskýtaly. Přesto jsme se vypravili, když už jsme si účast přislíbili... Mnozí přátelé to ale stejně vzdali. A tak jsme ve velkou účast pochodníků ani nedoufali. Když jsme nastupovali do autobusu před nádražím ČD, bylo slyšet prognózy: „Tak letos pojede autobus určitě poloprázdný“. Ale zaplnil se docela slušně domácími, táboráky i písečáky. A u sokolovny stál takový dav, že jsme drželi palce, aby se všichni dovnitř nasoukali. Povedlo se. V pořádku jsme dojeli až k Hrejkovické hospodě, kde jsme se z autobusu disciplinovaně přemístili do fronty na registraci. Zkušení organizátoři zvládli náš nápor na jedničku a my jsme mohli vyrazit do terénu. Překvapil nás počet zúčastněných – my jsme měli čísla kolem 500 - a to jsme zdaleka nebyli poslední!

   Již v Hrejkovicích jsme si na ujeté vozovce trochu poklouzali, ale když jsme se propracovali na polní cestu, šlo se nám lépe. Hned ve Velké zaútočila na průchozí svou pohostinností místní hospoda – a mnozí se nechali svést. My jsem odolali a pokračovali jsme terénem podél Hrejkovického potoka k osadě Hamr. Po zelené značce jsme vystoupali lesem k první kontrole u kostelíka sv. Jana Křtitele na Svatém Janu. Získali jsme první razítko, ale nabídce první pomoci jsme odolali. Přes osadu jsem se vydali směrem na Kučeř, ale odbočka přes kopec Chumelák nás provedla lesem až k silnici, kde se říká U křížku. Další nabídka laskomin a další útok na naši pevnou vůli. Silnici jsme přešli a opět jsem se ponořili do lesů. Stále drobně pršelo a stále jsme šli po ujeté klouzavé cestě, na níž jsme si museli hledat schůdnější partie. Přesto bylo v lese krásně a byli jsme rádi, že jsme to nevzdali. Na druhou kontrolu jsme narazili uprostřed lesů na křižovatce Braník. Schovaní pod velkým „hříbkem“ nám malí pomocníci potvrdili průchod. Rumovou pomoc jsme i tady odmítli.

    K naší radosti nás pořadatelé nasměrovali po červené turistické značce do Dolan a odpustili nám trmácení do Kučeřské zátoky, kde by nás čekal velice náročný, a v tomto počasí určitě i zcela neschůdný terén. Po červené značce se nám šlapalo tak dobře (možná i proto, že chvílemi i pršet přestalo), že jsme fáborky v Dolanech ani nehledali a „probudili“ jsme se teprve u Kučeře. Zabočili jsme do obce – a to již zprava proudily davy. Zjistili jsme, že jsme minuli hlavní kontrolu s tradičním opékáním klobásek. Naše chyba... Pro jistotu jsme vynechali i místní hospodu.

   Z Kučeře jsme vyrazili přes Pazdernu a po hrázi rybníka Za Pazdernou (se spoustou balvanů) k další kontrole. Tam jsme již první pomoc přijali, i když už nepršelo. Nad hájovnou Chlum jsme přešli silnici a lesními cestami jsme se přes Vlasák doklouzali k poslední kontrole v Chaloupkách. Ani tady jsme první (nebo poslední) pomoci neodolali. Rovná lesní cesta nás pak přivedla nad Hrejkovice a za krátkou chvíli jsme již vcházeli do Hrejkovické hospody. Ta nabízela znaveným poutníkům příjemné posezení a široký sortiment občerstvení i posílení znaveného organizmu. A těm vytrvalejším ještě i tradiční Country bál, na němž tentokrát hrála skupina FRMOL.

   Novoroční hrejkovická dvacítka se stala mezi Pískem a Táborem velice populární. O tom svědčí účast 643 pochodníků, kteří se na její 27. ročník i v tak nepříznivém počasí vypravili. Určitě to není „samo sebou“. Ale můžou za to pořadatelé, kteří připravují pro každý ročník jinou trasu. Trasu vedenou převážně přírodou, zajištěnou mnoha kontrolami vybavenými nejen razítky, ale také první pomocí. A hlavní kontrolou s opékáním, štiplavým křenem a výborným chlebem. A přívětivými a dobře naladěnými – a nadšenými a pracovitými - organizátory. Hlavně jim patří dík za to, že se po vánočním a novoročním hodokvasu vydává tolik pochodníků všech generací do přírody. A jak je vidět, tak bez ohledu na počasí.